Dobrý den,
jmenuji se Míša Drahoňovská a jsem ráda, že jste navštívili můj trošku zmodernizovaný web. Měla jsem potřebu se ohlédnout za obdobím od roku 2013, kdy jsem otočila kormidlo svého života a vyplula do neznámých vod podnikatele na vlastní noze.
Událo se toho opravdu mnoho a já jsem v první řadě neskutečně vděčná osudu, že mě dostal až na místo, kde jsem teď. Že to nebyla vždy jen legrace je fakt, ale žiju dle hesla „co tě nezabije, to tě posílí“.
Jsem stále šťastnou mámou svých úžasných dvou dětí, které jsou prostě skvělé a dělají mi velikou radost.
V roce 2013 bych si ani nepomyslela, že kromě Žížalice budu pracovat i na naprosto odlišných hrách a projektech. Každá část mých her má za sebou kousek příběhu a propojení náhod, které nejsou náhody…
Žížalice mi přivedla do cesty i úžasného muže, se kterým žiji v nádherném městě Uherské Hradiště (já, Pražák po 40 letech jsem zvedla kotvy). Žížaly už dávno „nekrájím“ v obývacím pokoji po nocích, ale svěřila jsem tuto důležitou činnost maminkám v Kadani, které jsou zdravé a odhodlané pracovat, ale bohužel nemají úplně zdravé dětičky a tato forma spolupráce je pro ně jediná možná. Jedna z nich už má dokonce krásného malého Františka s pánem, který pro mě v Kadani Žížalice vyrábí… seznámili se také prostřednictvím Žížalice!
Jak jsem řekla, krásných příběhů a náhod mám okolo sebe za ty roky opravdu moc a cítím se požehnaně.
Lidé, kteří mě znají ví, že nejsem vystudovaný designer, ani učitelka ani nic co by náznakem bylo v souladu s navrhováním a výrobou edukačních her pro děti. A přesto jsou hry můj život a baví mě to převelice; těší mě reakce odborníků a učitelů na moje hry a samozřejmě hlavně vědomí, že se děti s mými hrami něco naučí a ponesou si to do života.
Zásadní jsou pro mě i lidé, kteří mi na mojí cestě pomáhají a já si jich všech velice vážím.
Přeji všem kus svého štěstí na lidi, na nápady, na život a přátele a děkuji za Vaši přízeň
Míša
