Dobrý den,
jmenuji se Míša Drahoňovská a jsem ráda, že jste navštívili můj trošku zmodernizovaný web. Měla jsem potřebu se ohlédnout za obdobím od roku 2013, kdy jsem otočila kormidlo svého života a vyplula do neznámých vod podnikatele na vlastní noze.
Událo se toho opravdu mnoho a já jsem v první řadě neskutečně vděčná osudu, že mě dostal až na místo, kde jsem teď. Že to nebyla vždy jen legrace je fakt, ale žiju dle hesla „co tě nezabije, to tě posílí“.
Jsem stále šťastnou mámou svých úžasných dvou dětí, které jsou prostě skvělé a dělají mi velikou radost.
V roce 2013 bych si ani nepomyslela, že kromě Žížalice budu pracovat i na naprosto odlišných hrách a projektech. Každá část mých her má za sebou kousek příběhu a propojení náhod, které nejsou náhody…
Žížaly už dávno „nekrájím“ v obývacím pokoji po nocích, ale svěřila jsem tuto důležitou činnost maminkám v Kadani, které jsou zdravé a odhodlané pracovat, ale bohužel nemají úplně zdravé dětičky a tato forma spolupráce je pro ně jediná možná. Jedna z nich už má dokonce krásného malého Františka s pánem, který pro mě v Kadani Žížalice vyrábí… seznámili se také prostřednictvím Žížalice!
Žížalice mě zavála na 9 let do nádherného města Uherské Hradiště a osud tomu chtěl, že jsem se zase vrátila do Prahy. Stačili jsme ale nechat ušít Mařatský kroj a dcera je jeho hrdou a krásnou nositelkou. V autě poslouchám cimbál a na Slovácko se moc ráda vracím. Je rok 2025 a děti už jsou velké, svět se mění a s ním i původní projekt Žížalice, který je nyní tak trošku „u ledu“. Rozvíjí se ale věci okolo nových her, jako je Městečko Kybernetov a třeba přijdou ještě další projekty, kdo ví….
Jak jsem řekla, krásných příběhů a náhod mám okolo sebe za ty roky opravdu moc a cítím se požehnaně.
Lidé, kteří mě znají ví, že nejsem vystudovaný designer, ani učitelka ani nic co by náznakem bylo v souladu s navrhováním a výrobou edukačních her pro děti. A přesto byly hry můj život.
Nyní pracuji ve stavební firmě a hry se staly koníčkem. Život je cesta a já miluji její zákruty, zastávky i změny počasí – stereotyp zkrátka není pro mě.
Zůstávají lidé, kteří mi na mojí cestě pomáhali a těším se z nových setkání, přátelství a spolupráce.
Přeji všem zdraví a otevřenou mysl a děkuji za Vaši přízeň
Jsem pořád tady, Vaše Míša